Jak se vyvinuly masožravé rostliny: když nestačí kořeny

admin — Thu, 01 Jan 2026 15:38:38 +0000

Masožravé rostliny patří mezi nejzajímavější výtvory evoluce. Přestože vypadají exoticky a někdy až „nebezpečně“, jejich vznik má velmi praktický důvod: nedostatek živin v půdě. Tyto rostliny se nevyvinuly proto, že by chtěly lovit, ale proto, že musely přežít tam, kde jiné rostliny selhávaly.

Většina masožravých rostlin pochází z oblastí s extrémně chudými půdami – rašelinišť, písčin nebo tropických mokřadů. V těchto podmínkách je málo dusíku a fosforu, tedy látek nezbytných pro růst. Evoluce proto u některých rostlin „vymyslela“ alternativní zdroj živin: hmyz a drobné bezobratlé.

Z původně běžných listů se postupně vyvinuly lapací pasti. Každý rod masožravek k tomu přistoupil trochu jinak. Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) má rychlé sklapovací pasti, rosnatky (Drosera) používají lepkavé kapky, láčkovky (Nepenthes) vytvářejí hluboké nálevky plné trávicích tekutin a bublinatky (Utricularia) dokonce loví pod vodou pomocí miniaturních vakuových pastí.

Důležité je, že masožravé rostliny neztratily schopnost fotosyntézy. Maso pro ně není hlavním zdrojem energie, ale spíš „hnojivem“, které doplňuje chybějící minerály. Díky tomu mohou růst tam, kde by běžné rostliny hladověly.

Z evolučního hlediska je fascinující, že masožravost vznikla nezávisle několikrát u různých skupin rostlin. To ukazuje, jak silným tlakem může být prostředí a jak kreativní dokáže příroda být při hledání řešení.

Přečtěte si další naše články ZDE: https://plantaxie.cz/blog/

TIP na výlet: Krásné masožravky můžete vidět například v pražské botanické zahradě! https://www.botanicka.cz/

Článek Jak se vyvinuly masožravé rostliny: když nestačí kořeny se nejdříve objevil na Plantaxie.

Rosnatky ve službách lidstvu

admin — Tue, 06 Jun 2023 09:38:20 +0000

Rosnatka (lat. Drosera) je nejběžnější obyvatel našich Kosmítek. Jedná se totiž o vzhledově exotickou rostlinku, která je navíc, jako zástupce masožravých rostlin, nekonečně zajímavá. A to není žádná novinka. Rosnatky si drží vysokou příčku na žebříku oblíbenosti už odjakživa.

Rosnatka se latinsky nazývá Drosera.

Lék na kašel?
Herba sole.

Ve 12. století byla rosnatka, tehdy pojmenována herba sole, popsána italským lékařem pro své ozdravující účinky v boji proti nachlazení. Její využití v tradiční medicíně se udrželo až do 20. století a byli popsané hojné účinky pro léčbu řady onemocnění dýchacích cest. Některé účinky byli později i vědecky potvrzeny.

Kromě léčebných účinků najde rosnatka své využití i v záležitostech lásky a rozkoše. Starověké Slovanky prý odvarem z rozdrcené rosnatky obluzovaly své milostné cíle. A asi nebyly samy, jak naznačuje lidové anglické označí rosnatky „lustwort“ – rostlina chtíče.

Lustwort – rostlina chtíče.

Rosnatka má své místo i v moderní vědě.

Kariéra rosnatek ale nekončí minulostí, v dnešní době jsou rosnatky extenzivně zkoumány pro vývoj nanomateriálů díky jejich vysoké pružnosti. Kombinace pružnosti a lepkavosti mucinu (látka kterou rosnatky vylučují z pastí) rosnatek je navíc ideální pro tvorbu například implantátu či dokonce při transplantaci orgánů.
Takže se určitě máme na co těšit!

Drosera macrantha
Rosnatka dlouhá

Drosera cuneifolia

Drosera capensis
Rosnatka kapská

Článek Rosnatky ve službách lidstvu se nejdříve objevil na Plantaxie.

Masožravky Archivy - Plantaxie

Jak se vyvinuly masožravé rostliny: když nestačí kořeny

Rosnatky ve službách lidstvu