Většina masožravých rostlin pochází z oblastí s extrémně chudými půdami – rašelinišť, písčin nebo tropických mokřadů. V těchto podmínkách je málo dusíku a fosforu, tedy látek nezbytných pro růst. Evoluce proto u některých rostlin „vymyslela“ alternativní zdroj živin: hmyz a drobné bezobratlé.

Z původně běžných listů se postupně vyvinuly lapací pasti. Každý rod masožravek k tomu přistoupil trochu jinak. Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) má rychlé sklapovací pasti, rosnatky (Drosera) používají lepkavé kapky, láčkovky (Nepenthes) vytvářejí hluboké nálevky plné trávicích tekutin a bublinatky (Utricularia) dokonce loví pod vodou pomocí miniaturních vakuových pastí.

Důležité je, že masožravé rostliny neztratily schopnost fotosyntézy. Maso pro ně není hlavním zdrojem energie, ale spíš „hnojivem“, které doplňuje chybějící minerály. Díky tomu mohou růst tam, kde by běžné rostliny hladověly.

Z evolučního hlediska je fascinující, že masožravost vznikla nezávisle několikrát u různých skupin rostlin. To ukazuje, jak silným tlakem může být prostředí a jak kreativní dokáže příroda být při hledání řešení.

Přečtěte si další naše články ZDE: https://plantaxie.cz/blog/

TIP na výlet: Krásné masožravky můžete vidět například v pražské botanické zahradě! https://www.botanicka.cz/

Článek Jak se vyvinuly masožravé rostliny: když nestačí kořeny se nejdříve objevil na Plantaxie.